K vysokoškolskému studiu v dnešní době patří možnost absolvovat část studia na jiné evropské univerzitě. Výběr univerzit je již značný. Studium na univerzitách je ovšem podmíněno znalostí konkrétních jazyků. České univerzity popularitu zahraničního studia pochopitelně sledují, a jelikož je pro mnoho nastupujících studentů toto téma důležité, chlubí se jednotlivé školy svými zahraničními styky a kontakty, a také množstvím studentů, kteří ročně na tyto univerzity vyjíždějí.
Asi proto se změnil i přístup k uznávání předmětů ze zahraničí: „Slyšela jsem, že dříve byl proces uznávání předmětů mnohem přísnější a studenti si museli množství předmětů zapsat a studovat znovu v Česku. Dnes kantoři ale úplně obrátili a naopak uznávají i předměty, které spolu moc společného nemají,“ řekla nám jedna z bývalých Erasmus studentek, která studovala ve Francii. Pro neznalé, proces schvalování předmětů nastává v momentě, kdy se student vrací ze zahraniční univerzity se seznamem předmětů, za které získal kredity. Tyto kredity se mu posléze u studijního proděkana uznají v jeho studijním plánu na domovské vysoké škole.
Možnosti univerzit a jednotlivých fakult se v tomto ohledu velmi různí, a to se také promítá ve výběrovém řízení účastníků programu. Obecně je například za jedno z nejnáročnějších výběrových řízení z pražských univerzit pokládáno to na VŠE. Kvůli opravdu velkému zájmu studentů zde jednotlivci musí prokázat nejen výborné jazykové znalosti, ale přihlíží se například i k dobrovolné práci ve studentském mezinárodním klubu, který se stará o Erasmus studenty přijíždějící na svá studia právě na VŠE.
Za „více přívětivé“ bývají označovány technické univerzity, kde je počet volných míst pro studenty poměrně velký a jazykové testy nejsou údajně tak náročné jako na univerzitách s humanitním zaměřením.
Ovšem důležitým důvodem, proč se program Erasmus stal tak populárním, jsou peníze. Studenti jsou v zahraničí totiž podporováni finančními prostředky z peněz Ministerstva školství a také samotných univerzit a fakult. Tyto prostředky mají pokrýt náklady na ubytování a ostatní výdaje. „Před pár lety jsem byl na studiích ve Slovinsku a zdejší systém podpory byl natolik štědrý, že když jsem se po roce vrátil, zbyly mi na účtu peníze, za které jsem si pak koupil auto,“ svěřil se mi jeden z českých studentů.
Bohužel do obdobné situace se již dnešní studenti nedostanou. Ekonomická deprese se promítla i do finančních toků směřujících právě k programu Erasmus, a tak dnes studenti v zahraničí zpravidla nemohou být bez pomoci rodičů nebo alespoň bez krátkodobých brigád.
I přes určitá úskalí studenti označují pobyt v zahraničí jako velice přínosný a vřele ho doporučují svým spolustudujícím kolegům na domovských univerzitách. Vedle akademických, profesních a jazykových přínosů označují hlavně přínos osobní, kdy je míněno hlavně poznání cizích kultur a získání množství zahraničních kontaktů z nejrůznějších států.
V dalším článku vám přinášíme informace o administrativních povinnostech, které musí člověk absolvovat, aby mohl studovat v programu Erasmus. Čemu je vhodné se vyhnout a co naopak dopředu předvídat.
Pavel Prchal
